Akordy a text
1. Polykám nasucho a zahřívá mě dech,
říkám si: „Tak už toho jednou provždy nech!“
Vždyť zase nepřijde a budu si plést
rafičky hodinek a ulice měst
Nikdy nic neřekne a nechce si číst,
když poštou posílám jí za listem list
A kdyby viděla, tak bude se smát,
jak růže kradený strkám za kabát.
R Poslední kabriolet, hó hóó, jsem já, a je mi sto let,
jsem křeslo s tíhou hosta, od jedné sčítám do sta,
poslední Juan jsem Don, zvon zvoní don diri don
a hvězdy nad mou hlavou střídají levou pravou
2. Zůstávám sám nad sebou v údivu stát,
z jakých že dálek lze mít někoho rád
Někdo by plakal, jiný do něma pil,
někomu v počítači náhodou zbyl
Možná nás dělí jen pár směšných pater
a je to něco, jako pravidla her
Vždyť každá víra staví do prázdna most,
a spadlých mostů - těch už bylo dost.
R Poslední kabriolet…
Jaroslav Samson Lenk – Poslední kabriolet
1. Polykám nasucho a zahřívá mě dech,
říkám si: „Tak už toho jednou provždy nech!“
Vždyť zase nepřijde a budu si plést
rafičky hodinek a ulice měst
Nikdy nic neřekne a nechce si číst,
když poštou posílám jí za listem list
A kdyby viděla, tak bude se smát,
jak růže kradený strkám za kabát.
R Poslední kabriolet, hó hóó, jsem já, a je mi sto let,
jsem křeslo s tíhou hosta, od jedné sčítám do sta,
poslední Juan jsem Don, zvon zvoní don diri don
a hvězdy nad mou hlavou střídají levou pravou
2. Zůstávám sám nad sebou v údivu stát,
z jakých že dálek lze mít někoho rád
Někdo by plakal, jiný do něma pil,
někomu v počítači náhodou zbyl
Možná nás dělí jen pár směšných pater
a je to něco, jako pravidla her
Vždyť každá víra staví do prázdna most,
a spadlých mostů - těch už bylo dost.
R Poslední kabriolet…