{title: Těšínská}
{subtitle:Jaromír Nohavica}
{subtitle:J.Nohavica / J.Nohavica}

{c:1.}
[Am]Kdybych se narodil [Dm]před sto lety
[F]v [E]tomhle [Am]městě, [Dm] [F] [E] [Am]
u Larischů na zahradě [Dm]trhal bych květy
[F] [E]své ne[Am]věstě, [Dm] [F] [E] [Am]
[C]moje nevěsta by [Dm]byla dcera ševcova
z [F]domu Kamińskich [C]odněkud ze Lvova,
kochał bym ją i [Dm]pieśćił, [F]chy[E]ba lat [Am]dwieśćie.

{c:2.}
Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

{c:3.}
Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

{c:4.}
Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

{c:5.}
Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká,

na[Am] na na... [Dm] [F] [E] [Am] [Dm] [F] [E] [Am]