{title: Žízeň}
{subtitle:Spirituál Kvintet}

{c:1.}
Když [C]kapky deště buší na [F]rozpá[(Am)]le[G]nou [C]zem,
já toužím celou duší dát [F]živou vodu [C]všem,
už v knize knih je psáno: bez [F]vody [(Am)]nel[G]ze [C]žít,
však ne každému je dáno [F]z řeky pravdy [C]pít.

{start_of_chorus: R}
Já mám [G]žízeň, věčnou [C]ží[(C7)]zeň,
stačí [F]říct, kde najdu vlá[C]hu
a zchladím [F]žá[C]hu páli[G]vou,
ó, já mám žízeň, věčnou [C]ží[(C7)]zeň,
stačí [F]říct, kde najdu [C]vláhu,
a zmizí [F]ží[C]zeň, [F]ží[C]zeň, [F]ží[C]zeň.
{end_of_chorus}

{c:2.}
Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená,
však musíš zadní vrátka nechat zavřená,
mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt,
vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít.

{start_of_chorus: R}
Já mám žízeň
{end_of_chorus}

{c:3.}
Jak vytékají říčky zpod úbočí hor,
tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor,
ten pramen vody živé má v sobě každý z nás
a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas.

{start_of_chorus: R}
|: Ó já mám žízeň…
…a zmizí žízeň :|
{end_of_chorus}