{title: Wabash Cannonball}
{subtitle:Blátotlačky}
{subtitle:Tradicionál / Jiří Jeřábek}

Od [D]Atlantskýho pobřeží přes Tichej oce[G]án,
[A7]žene se mrak sazí jak tornádem [D]hnán.
To hučení a skřípění a rachocení [G]kol,
[A7]to je ten náš vláček Wabash Cannon[D]ball.

{start_of_chorus: R.}
Už je slyšet zdáli na mašině zvon,
to pozná každý dítě, ten nakřápnutej tón.
Halekají všichni, co na nádraží jsou,
slává, už zas přijel náš Wabash Cannonball.
{end_of_chorus}

Radujou se honáci, tam vod texaskejch stád,
že nemusejí stáda svý až do Washingtonu hnát.
Že odveze je třeba až na severní pól
vláček co má jméno Wabash Cannonball.

{start_of_chorus: R.}
Už je slyšet...
{end_of_chorus}

{c:Přechod o tón výš}

[E]Usmívaj se hoboes, co jich plný státy [A]jsou,
[B7]že můžou rychle na jih, když za sluníčkem [E]jdou.
Že odveze je z Ohia do Apalačskejch [A]hor,
[B7]vláček co má jméno Wabash Cannon[E]ball.

{start_of_chorus: R.}
Už je slyšet...
{end_of_chorus}

Říkal děda Claxon, ten kterej všechno ví,
jó, já sem prožil hodně a to je hotový.
Když Sever válčil s Jihem, tak náš komandant Houn
se vrátil slavně z bitvy vláčkem Wabash Cannonball.

{start_of_chorus: R.}
Už je slyšet...
{end_of_chorus}