{title: Tohle se nedá vydržet}
{subtitle:Střepy}
{subtitle:Vladimír Krpálek}

[Am][E][Am][E][Am]

{c:1.}
Já [Am]proplul už [E]kdejakou [Am]louži[E][Am]
a [C]snad každej [G]přístav už [C]znám,
už [Dm]přežil jsem [A]dost krutejch [Dm]bouří
a [Am]pár šrámů [E]ve tváři [Am]mám.[E][Am]

{c:2.}
Už zvyk jsem si pít slanou vodu
a jedním vokem pozorovat svět
a shánět Luxol na dřevěnou nohu,
jó, tohle všechno dá se vydržet.

{start_of_chorus: R}
Jenže [F]nedá se vydržet, holka, ta tvá něžná [C]láska,
věř, [F]nemůžu celou noc v posteli s [G]nebesy s[C]pát,
a v [F]koupeli s pěnou mi má hroší kůže hned [C]praská
a [Dm]roste mi břicho, když nedáš mi pocítit [G]hlad.[E]
{end_of_chorus}

[Am][E][Am][E][Am]

{c:3.}
Už život mi na vlásku visel
a vím o mořský nemoci svý,
už jsem na ráhně pískal jak sysel,
když blížily se chvíle zlý.

{c:4.}
Už nějakou vzpouru jsem přežil,
zvyk jsem si na jinej svět
a tím, že jen sobě jsem věřil,
dalo se všechno vydržet.

{start_of_chorus: R}
Jenže nedá se vydržet…
{end_of_chorus}

{c:Mezihra:}
(jako sloka)

{start_of_chorus: R}
Jenže nedá se vydržet…
{end_of_chorus}