{title: Balada pro Villona}
{subtitle:Radůza}

|:[Dm][Am][E][Am]:|[E][Am]

{c:1.}
Když vichr [Am]zmlk,
vyšel z lesa [Dm]vlk,
vyšel vlk z člově[Am]ka,
jak kletba odvě[E]ká.
Poeta namočil si [Am]brk,
smečka se nedá na ú[Dm]prk,
už vlci vyjou
na [Am]těžkej zadek [E]Franty Villo[Am]na.[E][Am]

{c:2.}
Přichystej si krk,
chtěj ho víc než tvůj brk,
a dobrej buď, ať jsi si
třeba jak Franta z Assissi,
stejně si přijde pro tě smrt,
rychlejší nežli ďáblův prd.
Requiem vyjou mu,
těžkne zadek Franty Villonů.

{start_of_chorus: R}
Že prej [Dm]hlad vlky z lesů [Am]žene,
[E]kamkoliv, daleko, [Am]pryč,
ale [Dm]já myslím, že [Am]ne,
za dnešních [E]časů žene je [Am]chtíč. [E][Am]
{end_of_chorus}

{c:3.}
I kdybys na světě byl vším,
nakonec se zavděčíš jen vším,
přízeň davu je vrtkavá
jak stolička oběšencova.
Kdekterá zvedne peřinu,
a mužský věnce z vavřínu
na skráně vijou mu,
těžkne zadek Franty Villonů.

{start_of_chorus: R}
|: Že prej hlad vlky z lesů žene… :|
{end_of_chorus}

{c:4.}
Dneska si [Bm]žiješ přesladce,
zejtra máš [Em]hlavu v oprátce
jo, až v [Bm]zemi budeš hnít,
ještě [F#]radši tě budou mít.
Pořiď si [Bm]řádnou opici,
ať neslyšíš [Em]pod šibenicí
jak z vejšky [Bm]plijou na
těžký srdce [F#]Franty Villo[Bm]na! [F#][Bm]